Úryvky z rozhovoru prezidenta ČR Václava Klause v TV Prima o jednání Evropské rady v Bruselu (24. června 2007).
Jak Vy jste spokojen s tím, co se dohodlo v Bruselu?
Není to na jednoduché ano/ne. Na straně jedné něco zásadního se stalo. Kdo si trošičku vzpomíná, jak byl ten Klaus okřikován, když před šesti, pěti, čtyřmi, třemi lety brojil proti evropské ústavě, říkal, že něco takového nemá být, říkal, že nemáme tak zásadním způsobem nakročit k vytvoření evropského superstátu, tak z tohoto hlediska to, co se teď v Bruselu stalo, je jisté vítězství rozumu. To je první půlka mé odpovědi a já bych ji jenom chtěl připomenout těm, kteří celá ta léta na mě syčeli, když jsem byl jeden z mála, kdo se vůbec něco takového odvažoval říkat. Takže najednou se to stalo a všichni přiznávají, že je to správné, že slovo "ústava" zmizela a že o nic takového se nebude usilovat.
Pane prezidente, Vy jste ale v Hospodářských novinách také varoval, že to, že se ustoupí od názvu "euroústava" může být jenom Pyrrhovo vítězství a jenom kosmetická úprava. Stalo se to, nebo ne?
Já jsem dneska ráno studoval 66 stránek v angličtině, které většina lidí ještě nemá k dispozici a které jsou stejně označeny za nedefinitivní, protože ten protokol se psal někdy ve 4 ráno a bude upravován. Snažil jsem se ho pečlivě prostudovat a myslím, že komentátoři světových deníků a televizí to ještě také nemají vstřebáno. Něco se stalo, stalo se zejména něco psychologicky. Prostě ten vlak, který dříve jel jednosměrně a stále zrychloval, tak se najednou zjistilo, že má také brzdy a že může zpomalit a že se může také na některé výhybce otočit někam jinam. To je obrovské vítězství. Já myslím, že za to všichni musíme děkovat. Druhá věc je, abych byl spravedlivý, možná, že jste si všichni všimli, že se tam hlavně jednalo o tom, jak hlasovat, neboli o tom, co Polsko vneslo na tento summit. Jak hlasovat, to znamená, jak má být vypočítána potřebná hlasovací většina. Samozřejmě mě daleko víc zajímá, o čem hlasovat, než jak hlasovat. A všimněte si, že v těch komentářích, to nikde nevidíte. V té původní evropské ústavě šlo o tři zásadní věci - o to, které rozhodování, které kompetence se přesouvají od národních států, členských států, do Bruselu, k rozhodování v celé unii. Druhá věc - o kterých věcech se začíná hlasovat většinově, místo jednomyslně. A třetí věc – takzvané sdílení pravomocí, velmi komplikovaný a problematický jev. O těchto třech věcech byla původně evropská ústava.
Ale o tom se skutečně nediskutovalo.
Za ty desítky hodin toho jednání se mohlo diskutovat i něco, o čem nás média neinformovala. Ale když si přečtu tady na straně 31 závěr, že o těchto třech věcech, které jsem teď jmenoval, kompetence, většinové hlasování a sdílení rozhodování, se přejímá doslova všechno to, co bylo napsáno v té původní ústavní smlouvě. A když jsem k Vám teď jel do Primy, tak mně přišla zpráva Českého rozhlasu, že německý ministr zahraničí právě teď řekl, že považuje za velké vítězství, že naprostá podstata té evropské ústavy zůstala zachována.
Teď jak to vidíte, je to pravda?
Ta věta, kterou jsem teď citoval, v závěrech skutečně je. V příštím prezidentství, které má Portugalsko, v druhé polovině letošního roku se má otevřít nová mezivládní konference, kde se o všech těch detailech, které jsou tady naznačeny, bude jednat. Dokonce je tam přísně řečeno, že se nesmí ztrácet čas, že se musí začít jednat hned 10. července. Pro nás zůstává úkolem, aby se naše vláda velmi intenzivně do těchto věcí zapojila. A já bych byl taky rád, kdyby do toho zapojila i českou veřejnost.
Formou referenda třeba, aby se o tom hlasovalo?
Já bych na referendum možná teď trošku pozapomněl, kdybyste mi ho nepřipomněl. Ale...
Vy jste psal, že nelze dopustit, aby onen nový dokument byl schvalován bez referenda.
Podívejte, já jsem chtěl dneska říci dvě věci. Hlasování jak místo o čem. Že to byla jedna charakteristika tohoto celého jednání. A druhou charakteristikou byla panická hrůza všech evropských politiků – probůh, jen ne žádná referenda. Na to si také musíme trošku dát pozor, protože je to až moc okaté, že se politici bojí pustit cokoliv do těch referend.
A vy byste byl pro referendum, abych tomu rozuměl dobře?
Já vím, že referendum je strašlivě těžká věc. Ten text bude mít 350 stránek. Nepřečtou si ho ani všichni politikové. A jak těch 350 stránek dát do referenda? Jak je shrnout do nějaké jednoduché otázky? To je docela těžké. Nicméně já bych vážnou veřejnou diskusi o těchto věcech chtěl. Referendu bych se nebránil, ale vím o složitosti otázky, která má být položena.
Vy jste zmínil, že Česko má prosazovat, Česko poprvé možná jelo do Bruselu v poslední době s nějakým programem, že něco chce taky z Bruselu zpátky, a postavilo se jako jediné na stranu Polska. Nakonec ale Angela Merkelová nezmínila překvapivě v tom hodnocení, že byly ústupky vůči České republice. Zmiňovala Nizozemsko, Velkou Británii a Polsko, ale na Česko nějak zapomněla. Jak vy hodnotíte to, jak se Česku dařilo nebo nedařilo?
Nebyl jsem tam. Nemám oprávnění, abych to jakkoliv zvnějšku hodnotil. Na straně jedné si myslím, že naše delegace tam vystupovala, vím to i z toho, jak jsme si v průběhu těch jednání telefonovali s předsedou vlády. Ale jestli v těch klíčových chvílích my jsme byli nějaké to závažíčko, které převážilo váhy, já opravdu říci neumím.
Na summitu bylo rozhodnuto mimo jiné, že Evropská unie nebude mít svoji hymnu, to Vás asi nemrzí, počítám, ale zároveň tam taky bylo dohodnuto, že zmizela zmínka o svobodné konkurenci na návrh Francie. Co to podle Vás znamená? Je to klíčová věc, nebo je to nějaký signál, nebo je to banalita?
To je zajímavá věc, že si toho někdo všiml. Prezident Sarkozy dost zřetelně před svou volbou dával najevo, že trhu moc nevěří a že chce velké ochranářství a velkou regulaci trhu. Takže o tom, že on bojoval za vyškrtnutí slůvka "svobodný", nebo jestli je česky lepší říct "volný", myslí se tím „minimálně regulovaný“ trh, to se dalo čekat. Já ale dobře vím, že žádný svobodný trh v Evropě stejně není. Tímhle jedním slovem ho ani nezavedeme, ani nezrušíme. Kvůli tomuhle slovu bych z okna neskákal. I když něco symbolizuje.
Rozhovor vedl moderátor Nedělní partie Petr Šimůnek. Televize Prima, 24. června 2007.
Prevzaté zo stránok www.klaus.cz